Automatizované knihovní systémy & přístupnost – jak to jde dohromady?
Radek Pavlíček, Lukáš Hosnedl, Jan Balák, Michaela Dlhá, Michal Jelínek
Středisko Teiresiás, Masarykova univerzita, projekt Théseus
V roce 2022 tým specialistů na přístupnost ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a sekcí Bezbariérové knihovny SKIP ČR podrobil nejpoužívanější automatizované knihovní systémy (AKS) heuristické i uživatelské analýze přístupnosti. Jak analýza dopadla? Který AKS má z hlediska přístupnosti ještě rezervy? Který klade svým uživatelům nejméně překážek? Jak se změnila situace na poli AKS od naší jarní analýzy? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí následující příspěvek.
Úvod
Ačkoliv moderní knihovny svému návštěvníkovi (čtenáři) dnes už neposkytují pouze služby spojené s knihami či periodiky, funkce knihovny jako místa, kde si mohu vypůjčit knihy a časopisy, je stále primární a nezastupitelná. Automatizovaný knihovní systém (katalog), prostřednictvím nějž si mohou čtenáři knihy půjčovat, je tak pro čtenáře klíčový. Dlouhou dobu však byla přístupnost AKS opomíjena, a například při testování v soutěži Biblioweb jsme se zaměřovali jen na prezentační weby knihoven. Primární důvod byl ten, že AKS nebyly plně pod kontrolou provozovatelů webů a ti se tak cítili znevýhodněni ve chvíli, kdy prezentační web jejich knihovny byl z pohledu přístupnosti v pořádku, ale AKS už ne, a za jeho horší přístupnost ztráceli v soutěži body.
Jak jsme testovali?
Při testování jsme se nesoustředili na formální míru souladu s doporučením WCAG 2.1, ale zaměřili jsme se na následující klíčové aspekty:
- Praktickou přístupnost a potřeby uživatelů
- a s ní související přístupnost na úrovni kódu
Přístupnost na úrovni kódu je základ, bez kterého se neobejdeme. Podobně jako při stavbě domu musíme připravit rozvody odpadů, vody či elektřiny (které ve finále ani nejsou vidět, ale pro používání domu jsou klíčové), je i v případě přístupnosti klíčové mít v pořádku technickou rovinu (více informací viz Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete).
Naším cílem také bylo, aby způsob našeho testování odrážel skutečné potřeby uživatelů a bral v potaz činnosti, kvůli kterým na weby knihoven chodí. Testování tak proběhlo formou projití deseti scénářů skupinou testerů s těžkým zrakovým postižením:
- Vyhledání knihy podle názvu, podle autora a podle tématu
- Seřazení vyhledaných výsledků hledání podle zvolených kritérií
- Zúžení vyhledaných výsledků hledání podle zvoleného kritéria
- Zjištění dostupnosti vyhledaného titulu pro výpůjčku
- Rezervace vybrané knihy
- Provedení registrace/předregistrace do knihovny
- Přihlášení do čtenářského konta
- Zobrazení seznamu výpůjček
- Prodloužení výpůjček
- Změna uživatelského jména, hesla a e-mailu
Jak dopadly úvodní analýzy přístupnosti AKS?
Následující kapitola nabízí manažerská shrnutí výsledků úvodních analýz přístupnosti hodnocených AKS, respektive verzí rozhraní po zapracování našich doporučení ke zlepšení přístupnosti.
Tritius (Tritius Solutions a.s.)
Uvědomujeme si rozsáhlost a komplexnost systému Tritius, stejně jako jeho variabilitu a plejádu možností nastavení, která si daná knihovna může upravit dle libosti. Proto je zároveň obtížnější testovat jeho přístupnost jako celek a v případě každé testované knihovny, která ho používá, by bylo vhodné provádět samostatný test od začátku. Nicméně i tak jsme nalezli řadu zásadních bariér v přístupnosti, které nevidomým i jiným uživatelům asistivních technologií značně komplikují používání katalogů na tomto systému postavených a u kterých jsme přesvědčeni, že se jedná o skutečné bariéry v přístupnosti systému jako takového, bez ohledu na konkrétní použitá nastavení.
Achilovou patou přístupnosti celého systému je především nedostatek přehledné, semantické struktury vyznačené pomocí nativních HTML prvků (nadpisy, oblasti stránky, skupiny logicky souvisejících odkazů, které nejsou a měly by být umístěny v nativních netříděných HTML seznamech – <ul> – atd.). Absence této struktury značně zpomaluje a znepřehledňuje uživatelům asistivních technologií pohyb po mnohdy značně rozsáhlých stránkách (výsledky vyhledávání apod.) a především často není vůbec možné vyčíst účel sdělení určité informace. Zcela nepřístupný je lineární výpis výsledků vyhledávání, zatímco ten tabulkový je velmi dobře přístupný. Drobečková navigace všude na webu, stejně jako stránkování delšími výpisy, by měla být umístěna v samostatné pojmenované oblasti navigace a zároveň v netříděném seznamu, měl by být vždy zvýrazněn aktuální krok / stránka (pomocí atributu aria-current=”step”, resp. aria-current=”page”) a odkazy na jednotlivé stránky by měly být opatřeny dostatečně samovypovídajícím textovým popiskem pomocí atributu aria-label (podrobněji viz konkrétní nálezy níže).
Na webu se nachází celá řada odkazů, které mají rozšiřující informace uvedené pouze v atributu title. Ten je z hlediska přístupnosti velmi nevhodným řešením. V těchto případech opět doporučujeme použít namísto title, nebo redundantně zároveň s title, atribut aria-label.
Řada formulářových prvků je zcela nepřístupných – nejsou fokusovatelné ani ovladatelné z klávesnice (nereagují na aktivaci klávesnicí), nemají přiřazeny odpovídající textové popisky, a v případě formulářů s povinnými poli není tato skutečnost uvedena ani v popisku příslušného políčka u těch prvků, které popisky mají, ani programově u samotného políčka pomocí HTML atributu required.
Některé modální dialogy nejsou přístupné (není hlášena skutečnost, že se objevily, ani nezískají fokus), a obecně nejsou oznamovány případy, kdy se mění obsah stránky bez načtení celé nové stránky.
Našeptávač není dobře přístupný z klávesnice a s odečítačem obrazovky. Vyhledávací pole by nemělo mít atribut autofocus, protože v současném stavu dochází k jeho neustálému fokusování i např. Na stránce s výsledky vyhledávání.
Kvůli nestandardním a nepopsaným formulářovým prvkům v současnosti v podstatě není možné provést výpůjčku, prodloužit její dobu platnosti, zrušit rezervaci a dokonce ani předregistraci. Použité řešení CAPTCHA je zcela nepřístupné, protože nenabízí jinou variantu než obrázek.
Koha-VuFind (R-bit Technology, s.r.o.)
Na některých stránkách, zejména ve vyhledávacích formulářích a výsledcích vyhledávání, navrhujeme ještě zlepšit strukturu pomocí nadpisů. Mohou být i vizuálně skryté, v některých případech stačí již existující texty pouze správně semanticky vyznačit jako HTML nadpisy příslušné úrovně.
Výčty více odkazů za sebou, které logicky tvoří související skupinu, by měly opět pro lepší přehlednost a možnost rychlejší navigace být umístěny v nativních HTML nečíslovaných seznamech (ul).
Zvážit vhodnost, resp. Nutnost použití grafických (obrázkových odkazů). V některých případech by bylo vhodnější mít pokud možno pouze jeden odkaz a obrázek, tzv. Dekorativní grafiku, bez textové vrstvy. Protože dekorativní grafika (obálky knih apod.) nepřináší uživatelům asistivních technologií žádnou významnou informaci navíc, může její oznamování při navigaci na webu naopak někdy spíše zdržovat.
Některé odkazy nejsou dostatečně samovypovídající. Navrhujeme rozšířit jejich text pomocí atributu aria-label tak, aby byly vždy unikátní. Jedná se např. O odkazy na odstranění knih z košíku, kdy pokud by se jich nacházelo na stránce víc, nebylo by zřejmé, který odkaz Remove odstraní kterou knihu. Stejný případ jsou i odkazy na rozšíření vyhledávání o navrhované výrazy.
U některých tlačítek doporučujeme doplnit správné použití atributu aria-expanded, aby asistivní technologie při kliknutí na dané tlačítko mohly správně ohlašovat jeho rozbalení či sbalení.
Některé formulářové prvky nemají správně přiřazený textový popisek pomocí HTML tagu <label>. Jedná se zejména o zaškrtávací políčka pro označení položek v seznamu výpůjček pro hromadné úpravy.
Většina modálních dialogů na webu není implementována přístupným způsobem – při objevení nezískají fokus a uživatel se ani nedozví, že se takový dialog na stránce v návaznosti na jeho akci objevil. Bylo by vhodné implementaci všech modálních dialogů sjednotit podle přihlašovacího dialogu – ten je implementován přístupně. Příklady těch nepřístupných jsou zejména např. Informace o nesprávně zadaném heslu nebo o provedené rezervaci.
Nicméně už nyní se jedná o jeden z nejlépe přístupných, intuitivních a použitelných knihovních katalogů, se kterými jsme se dosud setkali. Pokud budou zapracovány námi navrhované úpravy, mohlo by se jednat o nadstandardní příklad přístupnosti, který by poté bylo možné využívat jako významnou součást PR.
ARL (Cosmotron Bohemia, s.r.o.)
Přístupnost katalogu se od navázání naší spolupráce celkově výrazně zlepšila, což chválíme a jsme s výsledkem spokojeni. Díky logickému a efektivnímu využití nadpisové osnovy, oblastí stránky a seznamů navigačních odkazů tam, kde to dává smysl, je celková struktura šablony webu nyní mnohem přehlednější a příjemnější na pohyb i pro uživatele odečítačů obrazovky. Na všechny důležité interaktivní prvky na webu (odkazy, tlačítka, formulářová pole) se už dá bez problémů dostat a aktivovat je z klávesnice. Stále se dají najít drobnosti, které by mohly být zlepšeny, protože přístupnost by v ideálním případě měla být stálou, iterativní součástí procesu designu a vývoje webu dlouhodobě, ale aktuálně už v katalogu nenarážíme na žádné zásadní bariéry, které by práci s ním např. uživatelům odečítačů úplně znemožňovaly nebo i jen komplikovaly natolik, že by taková snaha ztrácela v praxi jakýkoli smysl.
Portaro (KP-SYS, s.r.o.)
Katalog Portaro je na tom z hlediska přístupnosti po zapracování doporučení, které vycházely z nálezů úvodní analýzy přístupnosti, již velmi dobře. Vyhledávání je funkční a přehledné, stejně tak nabízené výsledky. Rozhraní obsahuje ještě několik bariér. Některé mají pouze drobný dopad na uživatele, jiné mají dopad na přístupnost a použitelnost větší, ale i tak nebrání relativně snadnému používání katalogu. Pokud dojde k zapracování i těchto doporučení, bude tento katalog jedním z nejpřístupnějších na české knihovnické scéně.
A jak to viděli tvůrci a dodavatelé katalogů?
Cosmotron Bohemia, s.r.o.
Díky moc za analýzu i webinář, podařilo se mi některé připomínky zapracovat ještě do následujícího upgrade. Zatím šlo o jednoduché a rychlé úpravy, které bylo možné provést během pár dnů.
Tohle je jenom začátek. Teď nás v Cosmotronu čeká práce na upgrade dalších serverů, potom se budu věnovat dalším opravám a rád využiju konzultací a testování.
Zatím jsme se v Cosmotronu předběžně domluvili, že na přístupnosti zapracujeme a bude součástí blízkého update pro všechny zákazníky. Mně osobně webinář velmi pomohl. Věci, které jsem řešil takzvaně „poslepu“ jsem začal vidět. Díky moc.
KP-SYS
Chtěl bych ještě jednou poděkovat za analýzu přístupnosti, webinář i jeho nahrávku. Na základě získaných poznatků jsem upravil náš katalog. Opravil jsem hlavně zásadní nedostatky a nedostatky, které bylo snadné opravit. Na zlepšování přístupnosti hodláme dále pracovat (do konce roku 2022 chceme předělat formulářové prvky).
Kam jsme se posunuli, aneb co vývojáři AKS už opravili?
Přístupnost není jednorázová záležitost, ale proces, který je potřeba nastavit a který zpravidla zahrnuje celou řadu kroků: analýzu stávajícího stavu webu, komunikaci s vývojáři, proškolení správců webu, kontrolu odstranění nalezených bariér, konzultace či průběžný dohled nad tím, jak jsou informace publikovány.
Po úvodních analýzách rozhraní, jejichž cílem bylo zmapovat aktuální stav přístupnosti jednotlivých AKS, jsme jejich autorům a provozovatelům předali zprávy s popisem míry přístupnosti.
S těmi, kdo měli zájem, jsme se následně potkali na webináři (jednom, či několika – podle zájmu), na kterém jsme nálezy prošli, okomentovali a společně hledali řešení, jak nalezené menší či větší bariéry v rozhraní odstranit. Po jejich zapracování jsme opravy zkontrolovali a buď si je odsouhlasili, nebo doladili to, co bylo potřeba doladit.
Pro představu o rozsahu a náročnosti těchto prací uvádíme níže seznam úprav, které tvůrci katalogů provedli pro zlepšení přístupnosti rozhraní AKS na základě zpětné vazby z provedených analýz a navazujících webinářů.
- Vylepšena struktura stránek jako takových.
- Vylepšena nadpisová osnova tam, kde to bylo možné.
- Vylepšeno ovládání řazení výsledků hledání.
- Zlepšeno zobrazení výsledků hledání.
- Přidány popisky pro navigaci u stránkování seznamu výsledků.
- Přidány chybějící popisky k některým důležitým formulářovým prvkům.
- Oprava nic neříkajících alternativních textových popisků u obrázků.
- Přidání aria atributů pro lepší navigaci v tabulkách s výpůjčkami.
- Zrušeno zobrazení card v tabulce.
- Označen vybraný tab pomocí atributu aria.
- Zrušen aria-label ve značce form ve vyhledávacích formulářích. Šlo o zdvojenou výřečnost ve vyhledávací oblasti.
- U tlačítka Přidat ve vyhledávacím formuláři zrušen nadbytečný aria-hidden.
- Tlačítko Přidat a Odebrat ve vyhledávacím formuláři rozšířeno o popisek aria-label.
- Zrušena značka article pro části vyhledávacího formuláře.
- Byl aktualizován našeptávač. Změnila se struktura našeptávače a přidal jsem aria atributy. Přepracování našeptávače se bohužel nedostalo do testovací verze pro vás.
- Modální okna mají nadpis h1.
- Modální dialogy už se po aktivaci správně fokusují.
- Do nabídky položek pro filtrování a třídění výsledků doplněn aria-label.
- Do stránkování výsledků vyhledávání doplněn aria-label.
- Odkazy na jazykovou mutaci mají aria-label v případě, že název jazyka obsahuje zkratku.
- Atribut role=main jsem umístil o několik úrovní výše, aby součástí byl i hlavní nadpis stránky. Standardně součástí je, ale testovací katalog má nastavení, které s tím nepočítalo.
Přístupnost knihovních dat aneb jak to funguje v praxi
Zajímá vás, jak dnes mohou uživatelé se zrakovým postižením používat weby knihoven a katalogy? Na webináři Přístupnost knihovních dat, který proběhl v listopadu 2022, byl této tématice věnován samostatný blok, nazvaný Praktické zkušenosti nevidomých s knihovními katalogy. V něm Vlaďka Sedláčková a Lukáš Hosnedl prakticky předvedli, jak mohou prostřednictvím asistivních technologií weby knihoven a katalogy používat i bez zrakové kontroly. Pro zájemce je k dispozici záznam webináře Přístupnost knihovních dat na YouTube.
Závěrem
Ani jeden z testovaných katalogů dnes neobsahuje z hlediska přístupnosti takové bariéry, které by znemožňovaly jeho použití uživatelům se zrakovým postižením.
Za pozitivní považujeme skutečnost, že všichni dodavatelé (každý s jinou dynamikou a intenzitou) se chtějí přístupnosti dále věnovat a rozhraní AKS postupně vylepšovat a zpřístupňovat.
Nejdelší cestu k přístupnosti ušli kolegové z Cosmotron Bohemia a KP-SYS, kteří s námi za zpřístupňování svých AKS v průběhu uplynulých měsíců aktivně spolupracovali. Uživatelům jejich AKS už jsou díky tomu k dispozici první výsledky naší spolupráce.
Na co by bylo vhodné se zaměřit v dalších krocích?
Robustní základy v technické rovině jsou pro další zlepšování přístupnosti naprosto klíčové. Rozhodně by to ale u nich nemělo skončit. Co by tedy mohlo – či mělo – v letošním roce následovat?
- Zlepšení srozumitelnosti a použitelnosti rozhraní AKS pro uživatele z řad čtenářů.
- Uživatelské testy s dalšími skupinami uživatelů (uživatelé slabozrací, sluchově postižení či s poruchami učení a soustředění.)
- A kromě vlastního rozhraní by bylo vhodné zaměřit se i na přístupnost obsahu, který je prostřednictvím AKS nabízen (byť samozřejmě rozumíme tomu, že toto už je mimo kompetence tvůrců AKS, ale z koncepčního hlediska se jedná o důležitý a logický krok).
Věříme tedy, že vývojáři AKS budou mít o další spolupráci a vylepšování AKS zájem a společnými silami se nám podaří dostat rozhraní AKS do stavu, který bude přístupný a použitelný pro co nejširší skupinu uživatelů.
Závěrem děkujeme Národní knihovně ČR a sekci Bezbariérové knihovny SKIP ČR za iniciování a podporu této velmi prospěšné aktivity.
