Proč potvrdit své znalosti z oblasti přístupnosti IAAP certifikátem – motivační příběhy certifikovaných a zájemců (2. část)
Jedním z nejlepších způsobů, jak potvrdit svou odbornost v oblasti přístupnosti, je získat jeden z certifikátů IAAP. V minulém článku Proč potvrdit své znalosti z oblasti přístupnosti IAAP certifikátem – motivační příběhy certifikovaných a zájemců (1. část) jste se mohli dočíst, proč se pro získání certifikace rozhodl Jiří Zmrhal, držitel certifikace WAS a proč o certifikaci uvažuje Vít Václavík a Michal Matuška
Jelikož odborníků na přístupnost není nikdy dost, přinášíme vám několik dalších příběhů o tom, co jednotlivé držitele k získání certifikace motivovalo nebo motivuje a jak probíhala či stále probíhá jejich příprava. Dnes si budete moci přečíst příběh Terezy Kosnarové Venerové, která má v plánu skládat zkoušky k certifikaci CPACC a Ondřeje Pohla, který je jedním ze dvou nejvýše certifikovaných odborníků na přístupnost v ČR a je tedy držitelem certifikátu CPWA. Tentokrát jsme ale nezůstali pouze v českých luzích a hájích, ale na závěr článku se společně přesuneme do Švédska! Svou cestu k několika IAAP certifikátům vám totiž ve videu s českými titulky nebo v přepisu videa představí členka IAAP Malin Hammarberg z Göteborgu.
Tereza Kosnarová Venerová (uchazečka o CPACC)
Již druhým rokem se podílím na přípravě nové on-line formy bakalářského studia na katedře informačních studií a knihovnictví (KISK) FF MU v Brně a všem nám bylo od začátku jasné, že téma přístupnosti a inkluzivního designu bude úzce propojeno s mnoha aktivitami, kterým se věnujeme. Na jedné straně se snažíme vytvářet přístupný studijní program, na straně druhé učíme naše studenty, budoucí designéry a výzkumníky, vytvářet přístupné služby a pracovat s využitím principů inkluzivního designu. Tématu zpřístupňování studia jsem se s důvěrou kolegů ujala a chci svoji pozici a své znalosti zarámovat certifikací CPACC (Certified Professional in Accessibility Core Competencies). Věřím, že všechny informace bez problému využiji i v rámci svého PhD studia na UTB ve Zlíně, kde navíc od příštího semestru vyučuji předmět Inkluzivní design.
Svým kolegům bych tuto certifikaci doporučila zejména z toho důvodu, že kolem tématu přístupnosti stále narážíme na řadu předsudků obav a vysoká úroveň teoretického vzdělání je prvním krokem, jak se s těmito předsudky vypořádat. Na rozdíl od mnoha komerčních certifikátů nejde v tomto případě pouze o nárazové školení a absolvování testu. Udělení certifikace předchází mnoho měsíců přípravy a musíte také doložit prokazatelnou praktickou zkušenost v dané oblasti. Pro mě osobně jde v tuto chvíli o jasný důkaz odbornosti daného člověka a bez obav bych jej doporučila všem svým klientům.
Ondřej Pohl (CPWA)
Už více než dvanáct let usiluji o zlepšování uživatelské zkušenosti (UX) digitálních řešení. Webová přístupnost je příbuzné téma a když jsem se o ní dozvěděl, otevřelo mi to oči. Objevila se nová cesta a mise, která se pro mě stala hlavní motivací a náplní práce – vytvářet řešení, která jsou přístupná a použitelná pro všechny, včetně lidí s postižením a možnost podílet se na něčem co zlepšuje lidem život.
Poté jsem zjistil, že stav přístupnosti digitálního prostoru je v žalostném stavu. Tím více mě to motivovalo hledat potenciál v tomto oboru a chtěl jsem se stát jedním z pionýrů v České a Slovenské republice.
Rozhodl jsem se usilovat rovnou o nejvyšší možnou certifikaci – CPWA. Přihlásil jsem se na certifikační zkoušky ve stejném období najednou, jen s odstupem dvou dní. Moje příprava na ně vlastně zabrala asi tři roky. Začínal jsem se čtením pravidel WCAG 2.1. Z dnešního pohledu tento přístup nemohu doporučit. Souhrn pravidel WCAG rozhodně patří mezi odborné a poměrně náročné čtivo a věřím, že to může spoustu lidí na začátku cesty k získání odbornosti odradit. Kromě svého hlavního zaměření, tedy UX, jsem získával nové poznatky o kódu (HTML, CSS, JavaScript, WAI-ARIA atd.). Díky tomu jsem získal mnohem větší vhled do dané problematiky.
Po úspěšném absolvování certifikačních zkoušek CPACC a WAS jsem obdržel i certifikát CPWA. Certifikací jsem potvrdil sobě, že mé znalosti v přístupnosti jsou na dost vysoké úrovni. Dalším benefitem bylo získání důvěryhodnosti u našich zákazníků. Potvrzení odbornosti často otevírá dveře tam, kam se i jako zkušený odborník s praxí běžně nedostanete. Jak má váš zákazník z běžného rozhovoru poznat, že dokážete správně identifikovat potřeby a najít kvalitní řešení? Certifikace je v tuto chvíli ten nejlepší způsob, jak klientům potvrdit vaši odbornost a že opravdu rozumíte tomu, co děláte.
Nejen díky absolvování certifikace také pomohlo společnosti ACTUM Digital, pro kterou pracuji, potvrdit tuto kompetenci dalším zákazníkům a umožnilo nám věnovat se plnohodnotně webové přístupnosti. Stal jsem se „Head of Accessibility a UX“ a s mým týmem máme možnost pracovat na velmi zajímavých projektech. Dále jsem měl možnost objevit se několikrát v médiích a podcastech.
Mou hlavní misí je předání povědomí a znalostí. Edukace je základ, který umožňuje výrazné zlepšování přístupnosti, a to nejen digitálních řešení. Proto jsme s Radkem Pavlíčkem rozjeli vlastní podcast „Bez bariér“, kde si o přístupnosti povídáme, a snažíme se téma přístupnosti popularizovat a předávat naše znalosti a zkušenosti.
Moje dosavadní profesionální cesta mě ve výsledku přesvědčila o tom, že není třeba dále skrývat skutečnost, že (i přesto, že jsem byl většinu svého profesního života designér) jsem barvoslepý – ale navzdory tomu ji používat jako ukázku, na jaké bariéry v životě narážím a jak jsem jim schopen čelit jako výzvám.
Blíže svou cestu k certifikaci představil Ondřej Pohl na konferenci S Théseem bez překážek 2022.
Malin Hammarberg (CPWA) & Alberto Hylander
Alberto: Tak jo, IAAP Nordic. Alberto Hylander. To je dobrá kombinace španělské a švédské krve. Jsem koordinátorem EU projektů u IAAP (mezinárodní asociace odborníků na přístupnost). To je dlouhý název. Pracuji pro Evropskou unii, IAAP Nordic a IAAP EU. Máme tady také Malin.
Malin: Dobrý den. Taky mám dlouhý název organizace. Ta moje se jmenuje Sigma Technology Digital Solutions. Takže… to nás bude dneska doprovázet.
Alberto: Dnes se budeme snažit odpovědět na dvě otázky, a to následující: Proč bychom se měli v oblasti přístupnosti certifikovat a jak IAAP samotné certifikační zkoušky zpřístupňuje. A předtím, než začneš, Malin, se svou prezentací, chtěl bych jen velmi krátce představit IAAP. IAAP je nezisková členská organizace, která se po celém světě snaží šířit a zvyšovat povědomí o oboru přístupnosti, a to pomocí dvou hlavních pilířů – certifikace a členství. To je navíc založeno na networkingu a vzdělávání. Takže tak… Malin, předávám slovo.
Malin: Alberto mě požádal, abych vám řekla, proč jsem se rozhodla pro certifikaci. Dost mě znervózňuje, že mám mluvit dneska sama o sobě. Obvykle mluvím o jiných záležitostech. Pocházím z Göteborgu A v Göteborgu není přístupnost takovým velkým tématem jako tady ve Švédsku. (smích)). … Stockholmu… Pardon, teď mě to zmátlo…Protože v Göteborgu máme všichni ve všem hned jasno. A moje první setkání s přístupností proběhlo v době, kdy jsem byla konzultantkou ve firmě tady ve Stockholmu před více než 10 lety. A byla to láska na první pohled. Nechápala jsem, proč nemůžeme zakomponovat přístupnost vždycky a do každého projektu. Protože to dávalo opravdu smysl. Inkluzivita – každý by měl mít přístup k digitálnímu obsahu. Proč ne? S tímto přístupem jsem pokračovala i v Göteborgu, ale můj hlas nebyl vyslyšen. Byla to mladá disciplína, moc lidí se přístupností nezabývalo. Rádoby odborníci říkali, že přístupnosti rozumí, ale přitom někdy vytvářeli opravdu hrozné věci. A já jsem moc nechápala, jak bych mohla přispět. Jak dokázat, aby moje práce znamenala něco víc.
Takže když jsem slyšela o IAAP a možnostech certifikace, uvědomila jsem si, že to je přesně ono. Tohle je přesně to, co musím udělat. Nastudovala jsem si, co všechno certifikace obnáší. První typ se nazýval CPACC – to znamená certifikovaný odborník v oblasti klíčových kompetencí přístupnosti, a druhý typ se nazýval WAS, tedy odborník na webovou přístupnost. Na webu byl k dispozici velmi dobře zpracovaný souhrn znalostí (BOK), který bych všem doporučila, a to všem, nejen těm, kdo se chtějí nechat certifikovat, protože obsahuje zajímavé informace a odkazy na další zdroje, díky kterým můžete své znalosti ještě více prohloubit. Pročetla jsem si souhrn znalostí a řekla jsem si, že CPACC je pro mě to pravé. Tohle je to, proč mám ráda přístupnost, tohle je důvod, proč mám ráda inkluzi.
Tento certifikát potřebuji. Takže jsem začala studovat. Jsem dyslektik, takže když se učím, tak velmi neudržitelným způsobem. Všechno si tisknu, protože potřebuji číst věci na papíře. Takže jsem si v podstatě vytiskla celý web. Aspoň mi to tak připadalo. A tyto vytištěné materiály jsem si s sebou brala do tramvaje, které v Göteborgu máme. Jezdila jsem tak do práce. Je to 15 minut tam a 15 zpět. A tak jsem asi 3 až 5 měsíců četla. Četla jsem si „vytištěný“ web. A pak jsem si řekla, tak dobře, už jsem na zkoušku připravená. Dělala jsem ji online. Byl to docela děsivý proces, protože to bylo ještě před pandemií a tehdy byly online věci ještě nezvyk. Měla jsem kameru namířenou na své ruce, kameru namířenou na svůj obličej a pokaždé, kdy jsem zvedla ruce, tak mi někdo řekl, abych je dala zpátky na klávesnici. „jo jo, už jsou zpátky“. Slyšela jsem, že už to tak nyní nefunguje.
No, a uspěla jsem. Byla jsem naštvaná, protože jsem nedosáhla na 100 %, ale prošla jsem. A stalo se to, že jsem se začala cítit mnohem sebevědoměji. Když jsem o něčem hovořila, říkala jsem to mnohem jistěji, protože jsem věděla, o čem mluvím. Ale taky mě začali ostatní více poslouchat, protože jsem měla jakýsi důkaz, že vím, o čem mluvím. Takže lidé začali tomu, co říkám, věřit.
A to není všechno. Společnost, kde jsem pracovala, začala vyhrávat opravdu zajímavé tendery. Jiné společnosti za námi začaly chodit s tím, že se doslechly, že Malin se vyzná v přístupnosti, a my bychom chtěli začít pracovat na tom a tom zajímavém projektu. „Chtěli byste spolupracovat?“ Tak jsem začala pracovat na projektech jako „Jak udělat sportovní akce inkluzivnější“. Zabývali jsme se digitálními řešeními pro lidi se zrakovým a sluchovým postižením a taky tím, jak mohou přístupnou formou trávit čas teenageři a mladí dospělí.
Kdybych se nerozhodla certifikovat, tyto příležitosti bych nedostala. Takže to pro mě opravdu spoustu věcí změnilo. O rok později jsem se rozhodla i pro zkoušku WAS, která tak trochu… asi probíhala taky dost neudržitelnou cestou. Takže abych to shrnula: Přečtěte si souhrn znalostí (BOK), protože je opravdu dobrý, inspirující a plný zajímavých odkazů, a učte se tak, jak vám to jde nejlépe. Nemusíte být neudržitelní. Můžete třeba poslouchat věci na YouTube nebo si je číst online. Nebo se třeba přihlásit do některého ze zajímavých kurzů, které existují. Je jich opravdu hodně, třeba Deque. Accesslab má taky skvělé kurzy. A samozřejmě Funka.
Alberto: No, takhle – Funka je můj zaměstnavatel a kurzy jsou skvělé. Ale nejsem tu od toho, abych Funku nebo naše kurzy z oblasti přístupnosti propagoval. Ale každopádně Malin děkuji. Tohle je taky jeden z důvodů, proč dneska budu mluvit o certifikaci.
Ale říkal jsem si, že bude lepší dát prostor i někomu jinému, kdo je certifikovaný a nemá žádnou spojitost se mnou nebo s mou organizací, a to hlavně proto, abyste si mohli lépe představit, jaké to má výhody. Souvisí to s tím, co říkala Frida – nevím, kde teď Frida je. Myslím, že její slova opravdu platí. Ale každopádně, já jsem tu dneska proto, abych vám sdělil, jak se snaží IAAP své zkoušky zpřístupnit. Malin už nám řekla spoustu informací o odborných certifikátech. Chtěl bych jen dodat, že naše certifikáty jsou odborné. A jsou to certifikace, ne certifikáty. To jsou odlišné věci. Certifikace je něco, co je stále potřeba obnovovat. To znamená, že časem může vypršet a vy máte možnost si ji obnovovat a udržovat, pokud chcete. Kladem je to, že… Je odborná, to znamená, že pro její získání musíte mít dřívější pracovní zkušenosti. A to před tím, než se rozhodnete se certifikovat. Co je tím kladem – IAAP certifikace je uznávaná na celém světě. Uznává ji „institute of credentialling excellence“, což je jeden z mála, ne-li jediný subjekt, který je celosvětově uznávaný a specializuje se na akreditaci organizací, které vydávají certifikáty a kterou je například IAAP.
Jak už zmiňovala Malin, tak na stránkách je k dispozici přístup k učebním materiálům, což jsou ony souhrny znalostí (BOK). Dále tam najdete přístup k bezplatným kurzům, studijní materiály nebo jakési shrnutí těch nejdůležitějších bodů, na které je potřeba se soustředit. A pak jsou tady akreditovaní poskytovatelé kurzů, jako je Deque, Funka….
Když se stanete členy IAAP – existují různé druhy členství – tak pokud se rozhodnete pro nejnižší úroveň – základní znalosti (CPACC), můžete se zaregistrovat do bezplatného kurzu vytvořeného Princetonskou univerzitou. Jedná se o přípravný kurz, ale jen pro členy. Pokud nejste členy, musíte si ho zaplatit. A pokud se dostaneme k samotné zkoušce, tak je možné ji absolvovat online, na vybraných místech nebo ve firmách. Pokud chce zkoušku skládat více kolegů z jedné firmy, je reálné i toto. U nás ve Švédsku je to populární. Takže pokud jste skupina kolegů, která chce zkoušku skládat, můžete ji absolvovat i v místě svého pracoviště.
Proč se pro certifikaci rozhodnout? Jak říkala Malin, je to způsob, jak dokázat vaše kompetence, ale je to taky ukazatel pro firmy při nabírání zaměstnanců. Slyšel jsem, že tomu je tak v celé Evropě – certifikovaní lidé mají větší šanci získat pracovní místo v IT firmách.
Naším cílem je zvyšovat přístupnost, a to i při naší certifikaci. Když jste se rozhodli složit zkoušku, musíte vyplnit online přihlášku. Následně proběhne individuální prozkoumání vaší přihlášky, a když nastane čas zkoušky, je naším cílem zajistit, aby místo konání bylo přístupné všem. A pokud se rozhodnete zkoušku dělat z domu, je to také možné. Můžete použít svůj počítač, anebo máme dohodu s centrem Kryterion – ne tedy ve Stockholmu, ale pouze v Göteborgu – pracujeme na tom, aby se otevřelo i ve Stockholmu, ale kvůli pandemii bylo centrum zavřené – teď je to v Göteborgu. Tak v tomto centru je možné zkoušku taky skládat. Pokud potřebujete asistivní technologie, je možné si přinést vlastní, a to pokud o tom předem informujete IAAP. Ať už ale používáte jakýkoliv druh asistivní technologie, jste vítáni. Může se jednat o odečítače obrazovky, zvětšovací software, zařízení s hlasovým výstupem a podobně.
Co se stane, pokud potřebujete více času? Ve Skandinávii je nyní možné tuto zkoušku dělat pouze v angličtině. IAAP má v různých částech Evropy své pobočky, které zajišťují překlad. Nyní je možné zkoušku absolvovat v němčině, španělštině, protože působíme v jižní Americe. Pro nerodilé mluvčí angličtiny je možné získat při skládání zkoušky více času. A toto je možné i v případě, že máte nějaké znevýhodnění či postižení. A to není všechno, pokud potřebujete další podporu a požádáte si o ni předem, je možné mít k dispozici tlumočníka do znakového jazyka, přivést si asistenční nebo vodicí psy či jiná zvířata.
A nebo jak jsem zmiňoval dříve, existuje i možnost zvaná „private proctoring“, což znamená, že zkoušku skládáte doma. Je tedy reálné i toto, akorát v takovém případě je zapotřebí dozorující osoba – buď někdo z IAAP, jako jsem například já, nebo nějaká další osoba, která by dohlížela na to, že nepodvádíte.
Na závěr bych chtěl říct, že se snažíme propagovat diverzitu nejen v oblasti služeb a projektů, ale také mezi držiteli naší certifikace. Zde najdete naše kontaktní údaje, takže pokud máte nějaké dotazy o certifikaci, členství, výhodách neváhejte mi napsat e-mail. Najdete mě taky na LinkedIn, kde jsem hodně aktivní. Takže mě můžete sledovat nebo mi tam pokládat otázky. Děkuji.
