„Svět nevídaný“ aneb Jak jsme zpřístupňovali inovativní výstavu fotografií
Přístupnost se netýká pouze webů a aplikací, ale také nejrůznějších dalších oblastí života. My v Théseovi jsme si toho vědomi, a proto se členové našeho týmu podílejí na různorodých aktivitách, které k přístupnějšímu světu napomáhají. Svědčí o tom i naše spolupráce se společností Canon, Czech Photo a Nadačním fondem Českého rozhlasu Světluška, jejímž výsledkem je unikátní výstava Svět nevídaný. Tu jste měli možnost v loňském roce navštívit nejprve v Praze a později ve Veselí nad Moravou, nyní její rozšířenou verzi najdete opět v Praze – Nových Butovicích.
I fotografie je možné vnímat jinak než zrakem (představení Canonu a nové technologie hmatového tisku)
Fotografie je médium, které pro lidi se zrakovým postižením již z principu vždy představovalo bariéru. Jediným způsobem, jakým mohli nevidomí lidé informace ještě donedávna z fotografie získat, byl textový nebo zvukový popis. Změnu však přinesla nová technologie reliéfního tisku, díky které návštěvníci výstavy získají dosud bezprecedentní hmatový dojem z vizuální podoby fotografie.
Společnost Canon, která s tímto řešením přišla, je celosvětovým poskytovatelem inovativních řešení pro zpracování obrazu a informačních technologií. S více než 180 tisíci zaměstnanci denně obohacuje životy a podniky o inovativní projekty z nejrůznějších oblastí. Canon se dlouhodobě zasazuje o udržitelnost a diverzitu, tento projekt tedy přesně zapadá do jeho firemní politiky.
Jaká technologie tisk hmatových fotografií vůbec umožnila?
„Efekt reliéfu se dosahuje tiskem několika tenkých vrstev inkoustu na tiskárně Canon Arizona a pomocí softwaru PRISMAelevate XL. Jednotlivé vrstvy jsou pak vytvrzeny UV světlem. V místech, kde reliéf stoupá nahoru, se nanáší vrstvy bílé barvy a poté samotná barva fotografie. Právě díky mnoha vrstvám bílé barvy dojde k vyvýšení – tedy reliéfnímu tisku.“
„Technologie umožňuje vytvořit reliéf až 4 mm vysoký a je vhodná pro tapety, texturované povrchy nebo materiály pro zrakově postižené, včetně Braillova písma. Její hlavní výhodou je možnost kombinovat reliéf s jemným strukturováním nebo plnobarevným tiskem na různých materiálech s vysokou přesností,“ přibližují zástupci společnosti Canon.
Nápad a navázání spolupráce – praktická přístupnost na prvním místě
Výstava Svět nevídaný je českou verzí anglického originálu World Unseen. Ten připravili na jaře 2024 zástupci anglického Canonu ve spolupráci s Královským národním institutem nevidomých (RNIB). „Nápad na výstavu fotografií, jejichž části budou vytištěné s reliéfem tak, aby si je mohli osahat i lidé se zrakovým hendikepem, tedy pochází z Ostrovů,“ přibližuje Eva Kučmášová, která vede komunikaci Canonu v České republice.
České zastoupení Canonu však výstavu jen tak do puntíku převzít nechtělo a o pomoc se po doporučení ze strany NF ČRO obrátilo právě na Thésea. Spolupráce si kladla za cíl co nejlépe vyladit praktickou přístupnost výstavy a představit tak unikátní projekt v co nejlepším světle. Hlavním konzultantem pro tento projekt se stal náš odborník na přístupnost Lukáš Hosnedl, který je od narození nevidomý.
„Lukášův přínos byl v pomoci s přístupností výstavy, kterou jsme s ním konzultovali od samého začátku. Otestoval, jestli je vůbec reliéfní tisk od Canonu pro nevidomé vhodný, dal nám klíčové doporučení, aby hmatový dojem doplnil zvukový popis toho, na co vlastně návštěvník výstavy sahá. Poradil nám, kde si nechat vypracovat navigaci na výstavu od nejbližší zastávky MHD,“ dodává Eva Kučmášová.
Koordinátorkou výstavy za Canon je Jitka Štědroňová, která je v českém zastoupení zároveň manažerkou pro diverzitu. S tou také Lukáš společně s Radkem Pavlíčkem (vedoucím projektu Théseus a držitelem odborné certifikace CPWA) řešili většinu praktických otázek. „Na tomto místě musím vyzdvihnout a zdůraznit, že veškerá domluva probíhala naprosto hladce a bezproblémově a všechny naše připomínky a postřehy Canon vždycky rychle zapracoval, byť ne pokaždé to bylo možné úplně stoprocentně,“ vyzdvihuje Lukáš.
Ten zároveň přiznává, že v první chvíli k této spolupráci přistupoval spíše skepticky, a to především s ohledem na podobné projekty, které v praxi nakonec nefungovaly. Právě skeptický přístup však přiměl také Canon připravit výstavu tak, aby byla skutečně přístupná a přínosná pro všechny strany.
O úvodní konzultaci se jako u jiných našich zakázek postaral Radek Pavlíček. S kolegy z Canonu prodiskutoval koncepční věci, upozornil je na potenciální rizika a slepé uličky a poskytl i nějaká obecná doporučení, co bude potřeba při zpřístupňování výstavy určitě zajistit (například nutnost opatřit fotografie pro potřeby nevidomých návštěvníků výstižnými a relevantními popisy). Dále už to bylo na Lukášovi.
Zpřístupňování výstavy
Lukáš Hosnedl se podílel především na zhodnocení kvality technologie hmatového reliéfu a konzultaci popisů k jednotlivým fotografiím. Především při posledně zmiňovaném se potvrdila platnost hesla „nic o nás bez nás“ – jelikož je Lukáš nevidomý od narození, dokázal pohlédnout na věc z unikátní perspektivy a přispět ke zkvalitnění české verze popisů oproti té anglické.
„Popisy v české verzi výstavy bylo nutné dost významně rozšířit a doplnit právě o informace důležité pro člověka, který nikdy žádnou fotografii zrakem vnímat nemohl, jako kde přesně se který předmět na fotce nachází, jaký má tvar, jak je velký a tak dále. Zjednodušeně řečeno, v původní anglické verzi popisy prostě jen informovaly o tom, co na fotce je, ale už nenabízely žádnou legendu, žádná vysvětlení, doplnění a instrukce pro nevidomého návštěvníka, aby dokázal fotografii porozumět a interpretovat ji,“ vysvětluje Lukáš.
Součástí výstavy byly i braillské popisky u exponátů. S Radkem jsme poukázali na to, že braillský tisk má určité standardy, které je nutné dodržet, a Radek následně dodal přepis názvů v Braillově písmu. Výsledkem záhy byly tři nové verze prototypových popisků, tentokrát se lišící už pouze v tloušťce (výraznosti či chcete-li hrubosti) jednotlivých bodů. Výběr té verze, která je takříkajíc nejpříjemnější do ruky, už tedy byl spíše jen otázkou osobní preference a také zohlednění únavy hmatu při čtení více štítků za sebou. Samotná čitelnost a srozumitelnost už zde ale byla u všech tří verzí bezproblémová.
Posledním krokem spolupráce pak bylo samotné fyzické zpřístupnění výstavy. Canon se na nás obrátil s dotazem, zda raději vydat doporučení, aby zcela nevidomí na výstavu z bezpečnostních důvodů chodili s doprovodem. To Lukáš nedoporučil a poradil pořadateli, aby se místo toho zaměřili i na zpřístupnění tohoto aspektu.
„Zejména – abychom mohli dosáhnout ideálu, že kdo chce, může přijít i bez průvodce – jsem Canonu doporučil právě Navigační centrum SONS, aby popis trasy do místa konání vypracovalo. Tuto službu a tento aspekt přístupnosti jsem tak delegoval na povolané odborníky zase v této oblasti,“ vyzdvihuje Lukáš.
Přístupnost výstavy není jen o exponátech
I při organizaci takové výstavy platí heslo, že přístupnost není jednorázovou záležitostí, a tím, že ji zahrneme do jednoho aspektu, ještě nevznikne přístupný a inkluzivní výsledný produkt. Samotná hmatová grafika totiž není jediným aspektem, na který je při organizaci skutečně přístupné výstavy potřeba dbát.
Každá hmatová fotografie je doplněna o podrobný a umělecky poutavý zvukový popis, včetně informací, kterého místa fotografie se konkrétní popis zrovna týká. I nevidomý návštěvník tak může přesně prsty sledovat fotografii a zároveň k dané pasáži poslouchat komentář.
„Tento komentář v podstatě nahrazuje nevidomému návštěvníkovi popis od vidícího průvodce, což by byl na jiných výstavách vizuálních děl jediný způsob, jak bychom jako nevidomí mohli získat alespoň nějaké informace o vystavených exponátech. Zde se však jedná od začátku o otevřeně přiznanou, záměrnou a nedílnou součást celého uměleckého zážitku. Stejným způsobem fungují například zvukové popisy u filmů nebo audioprůvodci v muzeích,“ dodává Lukáš.
Komentář je možné přehrát pomocí QR kódů u jednotlivých exponátů, a to buď ve zvukové nebo textové formě, přímo na zařízeních návštěvníka.
Na výstavu může nevidomý vyrazit i zcela samostatně, a to díky detailnímu popisu trasy, který vznikl ve spolupráci s organizací SONS. Zkrátka pak nepřijdou ani vidící návštěvníci, kteří si fotografie mohou prohlédnout v originále a následně také tak, jak by je vnímali lidé s různými vadami zraku. Výstava tak nemá účel pouze umělecký, ale také vzdělávací.
„Výstava není v žádném případě určena pouze či primárně nevidomým návštěvníkům. Místo toho se snaží být skutečně inkluzivní a v maximální možné míře přístupná všem bez rozdílu, ideálně tak, aby vůbec nemusela řešit, kdo si to právě danou fotografii prohlíží a jestli má případně nějaký handicap. Taková míra zpřístupnění až skutečného univerzálního designu je zatím podle mého názoru u podobných uměleckých projektů naprosto unikátní nejen v České republice, ale i ve světě,“ vysvětluje Lukáš Hosnedl.
Nevšední výstavu v současnosti naleznete v Praze
V roce 2024 na výstavu zavítalo nespočet návštěvníků z celé České republiky, přičemž několikrát změnila také svou lokaci. Pro rok 2025 se pořadatelé rozhodli výstavu obnovit a rozšířit o 5 dalších fotografií českých autorů a podrobnější popis trasy i pro mimopražské návštěvníky, kteří dorazí ze stanice Florenc nebo Hlavní nádraží. Výstavu můžete navštívit od března až do května 2025 nedaleko stanice metra Nové Butovice v Praze.
Jak se výstava líbila Xenii?
O své dojmy z návštěvy výstavy se podělila těžce slabozraká Xenia, která dorazila na vernisáž v Nových Butovicích:
„Návštěva výstavy “Svět nevídaný” byla pro mě opravdu nevšedním zážitkem! Výstava je dobře přístupná i pro nevidomé návštěvníky, obsahuje QR kódy a audio stopy ke každému exponátu. Navíc má edukativní rozměr – každá fotografie je znázorněna také tak, jak ji vidí lidé se zrakovým postižením.
Právě audio komentář k jednotlivým fotografiím dodal mému zážitku další rozměr, jelikož jsem díky popisu mohla lépe pochopit, co se na fotografii nachází. Jsem těžce slabozraká a ne vždy dokážu přesně rozeznat, co je na snímku, proto jsem ocenila speciální komentář, který můj zážitek ještě umocnil. Bez popisu by pro mě bylo obtížné poznat hmatem, co je na jednotlivých snímcích.
Jsem ráda, že většina fotografií byla velmi dobře kontrastní a byly použity výrazné barvy, které ještě dokážu vnímat a rozeznat.
Nejvíce mě zaujala fotografie ohromujícího portrétu handicapované modelky Olivie Deaneové od nevidomého fotografa Iana Treherneho. Tento snímek byl černobílý, takže jsem se nemusela soustředit na barvy. Oslovil mě svou hloubkou; vyzařoval strach ze ztráty zraku, ale zároveň i velkou sílu člověka, který bojuje s nějakým handicapem.
Také mě zaujala fotografie s názvem “Jako když tygr spí” od Libuše Jarcovjákové. Byla jsem moc ráda, že jsem si mohla na tento snímek sáhnout; přišlo mi, že hmatové prvky byly velmi dobře zdůrazněné.
Jsem moc ráda, že jsem mohla tuto výstavu navštívit!“
A jak zpětně spolupráci hodnotí náš konzultant Lukáš?
„K zajištění skutečné přístupnosti a univerzálního designu jakékoli fyzické akce je potřeba zvážit a implementovat daleko víc aspektů – často i do takových detailů, které bychom při prvotním zamyšlení možná nepředvídali – než by se na první pohled zdálo. Canonu se to v případě této výstavy hmatových fotografií podle mě podařilo na jedničku.“
O tom svědčí i jeho reakce na první návštěvu finální výstavy:
„Takhle hluboký a působivý zážitek jsem rozhodně nečekal. Musím říct, že ještě teď jsem z toho ohromený. Ani já jsem si nemyslel, že vytvořit něco takového tak, aby to bylo smysluplné a fungovalo to, je vůbec možné… Dokud nepřišel někdo, kdo nevěděl, že to nejde, a tak to udělal…“
Svět nevídaný je tak jedním z mála projektů v České republice, které díky spolupráci, ochotě a odbornosti dosáhly nejen praktické přístupnosti pro konkrétní cílovou skupinu, ale také toho, že se staly skutečně inkluzivními i pro širokou veřejnost.
Svět nevídaný – výstava fotografií, které mohou vidět i nevidomí (YouTube)
Théseus: Přístupnost potřebuje profesionalitu. U nás ji najdete
Chcete i vy mít přístupné produkty a služby? Jako jediní v České republice se zaměřujeme na tzv. reálnou přístupnost a pod hlavičkou projektu Théseus nabízíme služby, opírající se jak o odbornost podloženou certifikacemi od IAAP či NVDA, tak reálné zkušenosti uživatelů se specifickými potřebami a výbornou znalost asistivních technologií a potřeb uživatelů.
Výsledkem spolupráce s námi tak je přístupnější web či aplikace, který bere v potaz potřeby skutečných uživatelů.
