V čem je norma EN 301 549 pokročilejší než WCAG?
V souvislosti s přístupností webových stránek v členských státech EU včetně České republiky běžně narážíme na dvě normy. První je mezinárodní směrnice o přístupnosti webového obsahu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines), druhou je evropská norma EN 301 549, která je zároveň maďarskou normou se symbolem MSZ EN 301 549.
V tomto ohledu každého jako první napadnou nejspíš následující dvě otázky:
- Kterou z těchto dvou možností je potřeba dodržovat nebo je její dodržování doporučeno?
- Jak se jedna liší od druhé?
V tomto článku se zaměříme na druhou zmiňovanou otázku, tj. na rozdíly mezi oběma normami. K odpovědi na tu první může poskytnout určité vodítko můj článek O jakou legislativu se opírá přístupnost webových stránek? (pouze v maďarštině), ale do jisté míry mohou být užitečné i informace uvedené zde.
Hned na začátku je třeba poznamenat, že norma EN 301 549 rozhodně přesahuje rámec standardu WCAG, neboť kromě webu zahrnuje i požadavky na přístupnost hardwaru, softwaru (např. mobilních aplikací), neinternetových dokumentů (např. dokumentů PDF) a různých komunikačních služeb.
Jakého výsledku však dosáhneme, pokud je porovnáme pouze z hlediska požadavků na webové stránky/webové aplikace?
V jistém smyslu je to velmi jednoduché, protože tvůrci normy EN 301 549 se před vypracováním kapitoly o webu dohodli, že jako základ použijí požadavky WCAG na úrovni „AA“. Jak se říká, nechtěli znovu objevovat Ameriku. Vzhledem k logice a struktuře evropské normy však byly později přidány požadavky, které jdou nad rámec WCAG.
Začněme jedním z příkladů, kdy norma EN 301 549 rozhodně vyžaduje od webových stránek více než WCAG.
Respektování uživatelských nastavení
Požadavek normy EN 301 549 11.7 Uživatelské preference uvádí, že webová stránka musí zohlednit následující parametry nastavené uživatelem v programu prohlížeče:
- Font písma
- Velikost písma
- Barva
- Kontrast
- Indikátor kurzoru
Pokud má tedy webová stránka splňovat požadavky normy EN 301 549, musí uživatelská nastavení akceptovat. Podobný požadavek není ve WCAG obsažen, alespoň ne takto přímo.
Kde se normy EN 301 549 a WCAG překrývají
Požadavky v bodech 9.1, 9.2, 9.3 a 9.4 normy EN 301 549 jsou ekvivalentní kritériím úspěšnosti ve WCAG 2.1 na úrovních A a AA.
Například požadavek 9.1.1.1 Netextový obsah normy EN 301 549 v podstatě uvádí, že webová stránka musí splňovat kritérium úspěšnosti 1.1.1 pro netextový obsah směrnice WCAG 2.1.
Where ICT is a web page, it shall satisfy WCAG 2.1 Success Criterion 1.1.1 Non-text content.
— EN 301 549 V3.2.1 (2021-03), 9.1.1.1 Non-text content
Lze si všimnout, že název a částečně i identifikační číslo používané v obou normách jsou stejné, protože pokud před identifikační číslo daného kritéria úspěšnosti WCAG vložíme devítku a tečku, získáme identifikační číslo odpovídajícího požadavku EN 301 549. Například kritérium úspěšnosti 1.1.1 WCAG 2.1 lze přiřadit k požadavku 9.1.1.1 normy EN 301 549.
Existuje také důležité propojení mezi bodem 9.6 conformance requirements normy EN 301 549 a bodem 5.2 conformance requirements standardu WCAG 2.1. V podstatě jde o to, že požadavky na shodu WCAG 2.1 na úrovni „AA“ platí i pro normu EN 301 549.
Celkově tedy můžeme říci, že pokud webová stránka splňuje úroveň „AA“ podle WCAG 2.1, automaticky splňuje požadavky bodů 9.1, 9.2, 9.3, 9.4 a 9.6 normy EN 301 549.
Pokud chceme, aby naše webové stránky byly přístupné nejen podle WCAG, ale také podle EN 301 549, musíme se zabývat také funkčností webových stránek, protože z toho mohou vyplynout další požadavky, které jsou pro nás relevantní. Je však také možné, že žádné další požadavky splnit nemusíme.
V nadpisech následujících oddílů naleznete otázky, které vám pomohou určit, zda se vás tyto podmíněné požadavky týkají, či ne.
Má webová stránka vlastní explicitní a zdokumentované funkce přístupnosti, které si uživatelé mohou sami aktivovat?
Pokud ano, je relevantní požadavek normy EN 301 549 5.2 Aktivace prvků přístupnosti.
Takovými vlastními prvky přístupnosti mohou být např:
- Vestavěný odečítač obrazovky
- Možnost zvýšení kontrastu
- Volba barevného schématu
- Nastavení velikosti písma
- Nastavení formátování textu (např. řádkování, font atd.)
- Verze ve snadno srozumitelném nebo znakovém jazyce
- Vypnutí automatického přehrávání animací, videí a zvuků
Je důležité, aby takové vlastní prvky přístupnosti byly zdokumentovány. To znamená, že popis (vysvětlení) funkce je uveden v nápovědě a/nebo v prohlášení o přístupnosti.
Má webová stránka nějakou funkci, která se opírá o biometrické údaje?
Používá například biometrickou identifikaci? Pokud ano, je relevantní požadavek normy EN 301 549 5.3 Biometrické údaje.
Má webová stránka funkci, která umožňuje konverzi informací nebo způsobu komunikace?
Pokud ano, je relevantní požadavek normy EN 301 549 5.4 Zachování informací o přístupnosti během konverze. Takovou funkcí může být například funkce „Uložit jako…“ ve webové aplikaci pro zpracování textu.
Má webová stránka funkci, která umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci např. formou videokonference?
Pokud stránka obsahuje funkci podobnou webovým aplikacím pro hlasové nebo videohovory v prohlížeči (Google Meet, Zoom atd.), jsou relevantní následující požadavky normy EN 301 549:
- 6.1 Šířka pásma pro zvuk řeči
- 6.2.1.1 Komunikace prostřednictvím RTT
- 6.2.1.2 Souběžná hlasová a textová komunikace
- 6.2.2.1 Vizuálně rozlišitelné zobrazení
- 6.2.2.2 Naprogramovatelný Směr vysílání a příjmu
- 6.2.2.3 Identifikace mluvčího
- 6.2.2.4 Vizuální indikátor zvuku s RTT
- 6.2.3 Interoperabilita
- 6.2.4 Odezva RTT
V souvislosti s komunikační funkcí mohou být zajímavé také následující skutečnosti:
Zahrnuje ID volajícího?
Pokud ano, je relevantní požadavek normy EN 301 549 6.3 ID volajícího.
Zahrnuje hlasové služby?
Má například hlasovou schránku nebo hlasově ovládanou navigaci v menu? Pokud ano, pak je relevantní požadavek normy EN 301 549 6.4 Alternativy hlasových služeb.
Zahrnuje videohovory?
Pokud ano, pak jsou relevantní následující požadavky normy EN 301 549:6.5.2 Rozlišení
- 6.5.3 Snímková frekvence (frame rate)
- 6.5.4 Synchronizace mezi zvukem a obrazem
- 6.5.5 Vizuální indikace zvuku a obrazu (visual indication of audio and video)
- 6.5.6 Identifikace mluvčího komunikujícího skrz video (např. ve znakovém jazyce)
Má webová stránka funkce pro přehrávání, nahrávání, střih nebo konverzi videa?
Pokud ano, jsou relevantní následující požadavky normy EN 301 549:7.1.1 Přehrávání titulků
- 7.1.2 Synchronizace titulků
- 7.1.3 Zachování titulků
- 7.1.4 Charakteristika titulků
- 7.1.5 Mluvené titulky
- 7.2.1 Přehrávání audio popisu
- 7.2.2 Synchronizace audio popisu
- 7.2.3 Zachování audio popisu
- 7.3 Uživatelské ovládání titulků a audio popisu
Je důležité poznamenat, že tyto požadavky se nevztahují na video, které je zobrazeno na webové stránce, ale například na komponentu přehrávače videa, která je schopna video zobrazit (přehrát). Bohužel výchozí přehrávače videa v programech prohlížečů mohou tyto požadavky snadno překrýt.
Má webová stránka funkci pro úpravu obsahu?
Nabízí například funkce pro úpravu obsahu, které jsou běžné v systémech pro správu obsahu (CMS) nebo v systémech pro správu vzdělávání (LMS)? Pokud ano, jsou relevantní následující požadavky normy EN 301 549:
- 11.8.1 Technologie obsahu (content technology)
- 11.8.2 Přístupná tvorba obsahu
- 11.8.3 Zachování informací o přístupnosti při konverzi
- 11.8.4 Asistence při opravách
- 11.8.5 Šablony
Je na webových stránkách uvedeno prohlášení o přístupnosti nebo nápověda vysvětlující, jak webové stránky používat?
Pokud ano, jsou relevantní následující požadavky normy EN 301 549:
- 12.1.1 Funkce přístupnosti a kompatibility
- 12.1.2 Přístupná dokumentace
Existuje pro webové stránky podpůrná služba?
Existuje například zákaznická telefonní linka, která pomáhá při používání webových stránek? Pokud ano, jsou relevantní následující požadavky normy EN 301 549:
- 12.2.2 Informace o přístupnosti a prvcích kompatibility
- 12.2.3 Efektivní komunikace
- 12.2.4 Přístupná dokumentace
Původní článek Miben több az EN 301 549 szabvány, mint a WCAG? vyšel dne 5. února 2024 na webu akadalymentesweb.hu a jeho autorem je Károly Szántai.
